Publikované články
Další české cyklostezky
Českomoravská stezka je středně náročná, měří celkem 370 km a vede z česko-polského hraničního přechodu Mikulovice do Českých Budějovic. Vždy vede po trasách, které jsou vyznačeny žlutočerným dopravním značením. Z Mikulovic do Písečné vede po trase č. 54, z Písečné do Hanušovic po 53, z Hanušovic do Českých Petrovic po 52, z Českých Petrovic přes Choceň do Hlinska po 18, z Hlinska přes Jihlavu do Slavonic po 16, ze Slavonic do Peršláku po 32 a z Peršláku do Českých Budějovic po trase 122/322. Prochází nejdříve mezi masivem Hrubého Jeseníku a Rychlebskými horami, dotýká se podhůří Orlických hor, přetíná Svitavskou pahorkatinu a Českomoravskou vrchovinu a proplétá se mezi jihočeskými rybníky.
Česko-polská příhraniční cyklotrasa je charakterizována jako nenáročná a jedná se celkem o 180 km stezky vyznačené kompletně žluto-černým dopravním značením. Spojuje podél hranic dva česko-polské přechody Mikulovice a Bukovec, který leží v nejvýchodnějším cípu České republiky. Z Mikulovic do Písečné vede podobně jako Českomoravská stezka po trase 54, ale pak uhýbá na východ, takže úsek Písečná Opava vede po 55, Opava – Píšť po 6092, Píšť – Dařeněc po 6094, Dařeněc – Šilheřovice po 6091, Šilheřovice – Bohumín po 6093 a úsek z Bohumína přes Jablunkov na Bukovec po trase 56. Z Písečné trasa stoupá na Rejvíz, částečně přetíná Jeseníky, dotýká se Zlatohorské vrchoviny a pokračuje přes Krnov do Opavy. Prochází průmyslovým Bohumínskem, ale na posledním úseku do Bukovce si napravuje reputaci v nádherné přírodě Slezských Beskyd.
Česko-rakouská příhraniční stezka má podobný charakter. Je rovněž středně náročná, ale téměř dvakrát delší než Česko-polská: měří 350 km. I pro ni platí kompletní žluto-černé značení. Začíná na šumavském Černém kříži poblíž Volar a končí v Břeclavi. Z Černého kříže do Horního Dvořiště vede po trase číslo 1023/1033, z Horního Dvořiště do Českých Velenic po 34, z Českých Velenic do Chlumu u Třeboně po 341, z Chlumu do Peršláku po 322, z Peršláku do Slavonic po 32, ze Slavonic do Hevlína po 48, z Hevlína do Nového Přerova po 4 a z Nového Přerova do Břeclavi po trase číslo 41. Ve svém počátku vede malebnou krajinou u Schwarzenberského kanálu a po úbočích na pravém břehu vodní nádrže Lipno. Pak pokračuje Novohradskými horami, přetíná horní tok Lužnice, míjí rybníky u Chlumu a zvlněnou krajinou míří kolem Landštejna do Slavonic. Na další cestě ji čeká Podyjí s vinicemi kolem Šatova a konečně romantický Lednicko-valtický areál.
Greenways Praha – Wien, jak už z názvu vyplývá, spojuje hlavní města České republiky a Rakouska. Je charakterizována jako středně náročná, má opět žluto-černé dopravní značení a měří celkem 450 km. Z Prahy – Újezda až do Lomu u Tábora běží po trase č. 11, z Lomu přes Jindřichův Hradec až do Slavonic nese číslo 32, ze Slavonic do Hevlína 48, z Hevlína do Nového Přerova 4, z Nového Přerova do Sedlece 41 a ze Sedlece na hraniční přechod ve Valticích využívá trasu číslo 411. Po startu v Praze – Újezdu míří tato cyklostezka do dolního Posázaví a přes Sedlčansko a Sedlec – Prčici na Táborsko a Slavonicko. Od Slavonic je vedena po stejné trase jako Česko-rakouská příhraniční cyklotrasa, tedy vinicemi Znojemska až do Sedlece, kde uhýbá k hranicím a ku Vídni.
Jantarová stezka probíhá severo-jižním směrem Moravou, co do obtížnosti je nenáročná, žluto-černě značená a 300 km dlouhá. Celá také vede po cyklotrasách první třídy. Z Hatě na česko-polské hranici ubíhá po trase číslo 5 přes Ostravu – Svinov, Starý Jičín, Teplice nad Bečvou, Přerov, Olomouc a Blansko do Brna, kde přepřahá na trasu 4 a té zůstává věrna až do Hevlína na česko-rakouských hranicích. Poté, co se cyklotrasa vymotá z ostravské aglomerace, prochází Chráněnou krajinnou oblastí Poodří s četnými rybníky, pokračuje do povodí Bečvy, kterou sleduje po levobřežních vedlejších silnicích až do Přerova, kde se prudce obrací k severu a přes Tršice doráží do Olomouce. Zde se opět obrací k jihu, míří na Prostějov, překonává Drahanskou vrchovinu a krasovou oblast v okolí Macochy a Adamovským údolím přichází do Brna. Na další cestě překračuje Dyjskosvratecký úval a na našem území končí v Hevlíně 24 – zde má ovšem návaznost na rakouské cyklostezky v Laa a. d. Thaya.
Moravská stezka je také nenáročná, a když člověk využije i podpůrných prostředků, jako je železnice, dá se jet celá s kopce, jak jsem to nastínil v lednovém vydání COT Businessu. Je značená žluto-černě, měří celkem 300 km a spojuje Mikulovice s Břeclaví. Z Mikulovic do Písečné probíhá po trase č. 54, z Písečné do Hanušovic po 53, z Hanušovic do Olomouce po 51, z Olomouce do Hodonína po 47, z Hodonína do Mikulčic po 45 a poslední úsek do Břeclavi po trase číslo 43. Od Mikulova až na Ramzovské sedlo je to pořád do kopce nejdříve mírně, v závěru dost krutě. Počínaje Ramzovou nastávají zlaté časy s výjimkou několika zhupů se jede v podstatě neustále po proudu Moravy. Cyklotrasa prochází Chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví, kolem tovačovských rybníků, vinorodou oblastí kolem Hodonína a v závěru vede krásnými lužními lesy v okolí Lanžhota.
Pražská stezka by se stejně dobře mohla jmenovat Brněnská. Spojuje obě města, je středně náročná a měří 360 km. Značení je, jak bývá dobrým zvykem, dopravní, tedy žluto-černé. Je to jediná dálková cyklotrasa, která vede od začátku do konce po trase o jediném čísle, v tomto případě 1. Vychází z pražských Štěrbohol a v prvním úseku se pohybuje mezi kolínskou a kutnohorskou silnicí. Pak tu druhou z nich překročí a zamíří k Jevanskému potoku. Dotkne se údolí Sázavy, ale pak si to rozmyslí a uhne na Uhlířské Janovice, Kutnou Horu a Čáslav. Ponoří se do Železných hor, objeví se v Hlinsku a už zase stoupá do kopců Žďárských vrchů a Hornosvratecké vrchoviny. Následně se přidrží údolí, Svratky a kolem „priglu“, tedy Brněnské přehrady se vplíží do Bystrce.
Vychází ze zkušeností Deana Valáška (www.cot.cz)
Náš tip: Hledáte ubytování na česko-slovenské příhraniční cyklotrase? Vyberte si kvalitní a levný hotel u HolidayCheck.cz.